Byrokracie znamená původně vládu úředníků (byrokratů), pokus o racionální uspořádání výkonu správy a vlády prostřednictvím hierarchie nadřízenosti a podřízenosti placených zaměstnanců. Může znamenat každou systematickou administrativní činnost, pro niž je charakteristické uspořádání, specializace funkcí, objektivní předpoklady pro výkon správy a činnost podle pevných pravidel. V přeneseném smyslu může také obecně označovat kategorii lidí, kteří tuto činnost vykonávají, a to ve veřejné správě i v jiných organizacích.[1] Byrokracii jako nutnou podmínku modernizace společnosti popsal Max Weber.[2][3] Byrokrat ovšem není jen zaměstnancem státu, na základě demokratické ústavy je současně voličem a jako takový součástí státu, tedy svého zaměstnavatele.[4]
Pojem byrokracie se používá i v negativním, hodnotově zabarveném významu pro takový systém administrace, který se vyznačuje formalismem, nedostatkem iniciativy a pružnosti, nezájmem o lidské potřeby nebo veřejné mínění, tendencí přesouvat rozhodování na vyšší orgány, hromaděním prostředků za účelem zachování a zvyšování moci apod.[1]